Školní rok 1928/1929 přivedl na státní gymnasium v Mladé Boleslavi nového ředitele Karla Líkaře, který se přestěhoval z Plzně. „Státním ředitelem v II. stupnici funkčního služného“ ho s platností od 1. března 1929 jmenoval prezident T. G. Masaryk, ministr školství a národní osvěty pak za jeho úřední působiště určil právě Mladou Boleslav. V červnu roku 1929 měla škola 358 žáků; z nich 87 prospělo výborně, 213 prospělo, 38 neprospělo a 20 čekaly opravné zkoušky.

Ve výuce byla škola silně klasicky založená: vedle češtiny a němčiny hrály velkou roli latina a řečtina, což je vidět i z předepsané četby. Vedle Babičky, Labyrintu světa nebo Máchova Máje se tu objevují Hamlet, Faust i Čapkovo R. U. R. Mimo běžné hodiny žila škola také vycházkami a exkurzemi do okolí i dál do kraje, třeba na Chlum, Kost, Trosky, Ještěd nebo do Prachovských skal, i když zpráva říká, že jich bylo s ohledem na počasí méně než jindy.

Výroční zpráva zároveň popisuje dosti střízlivé podmínky tehdejší školy. Gymnázium nemělo vlastní tělocvičnu ani letní cvičiště, přesto se žáci hodně věnovali sportu. Pod vedením a profesora Vojtěcha Ebenlendra se každou středu a sobotu odpoledne konaly školní hry pro všechny třídy na „poněkud vzdáleném hřišti“ S. K. Mladá Boleslav. Dlouhá sněhová zima přála bruslení, sáňkování i lyžování. Podle školní statistiky cvičilo 104 žáků v Sokolu, 279 umělo plovati, 25 skautovalo a nejpopulárnějším organizovaným sportem byla házená s 286 hráči napříč třídami.

Zdravotní stav studentstva byl podle zprávy celkově uspokojivý a na škole se nevyskytly nakažlivé nemoci, ale krutá zima vedla k četným případům chřipky. Školní společenství poznamenala i tragická sebevražda žákyně Anny Čapkové z VIII. třídy na konci října.