Maturanti, komise zeměpisu vytvořila ke každé maturitní otázce osnovu (podotázky, či obsah otázky), kterou bude u maturitní zkoušky vyžadovat. U otázek regionálního charakteru se řiďte kromě osnovy tímto doporučením, jak zpracovat tyto otázky:
- Region – jeho vymezení
- Poloha, rozloha, pobřežní členitost
- Přírodní poměry – povrch, geologie, podnebí, vodstvo, biomy, půdy
- Obyvatelstvo – demografické charakteristiky, hustota zalidnění, rasové, národnostní složení, náboženství, sídla
- Hospodářství – vyspělost, struktura hosp. sektorů (těžba, zemědělství, průmysl, služby…)
- Mezinárodní spolupráce, integrace
- Zajímavosti, specifika
K dispozici na potítku bude Školní atlas světa a Školní atlas České republiky, se kterým se pracuje přímo u zkoušky a seznam otázek (součástí je i stručná osnova).
Práce s atlasem je nutností a hodnotí se kladně.
Osnovy pro jednotlivé maturitní otázky – 2026/2027
+
1. Indický subkontinent – region protikladů
Žák popíše jednotlivé charakteristiky tamního složitého vývoje a aplikuje na současnost.
▪ uvede příklady protikladů typických pro region
▪ charakterizuje FGS
▪ vysvětlí koloniální minulost
▪ popíše problémové oblasti regionu (Kašmír, Srí Lanka)
▪ zdůvodní náboženskou problematiku
▪ porovná hospodářské rozdíly jednotlivých oblastí
▪ vytvoří hospodářskou a politickou charakteristiku
▪ uvede příklady protikladů typických pro region
▪ charakterizuje FGS
▪ vysvětlí koloniální minulost
▪ popíše problémové oblasti regionu (Kašmír, Srí Lanka)
▪ zdůvodní náboženskou problematiku
▪ porovná hospodářské rozdíly jednotlivých oblastí
▪ vytvoří hospodářskou a politickou charakteristiku
+
2. Ovládne Čína brzy svět?
Žák vymezí Čínu, jako velmoc 21. století a popíše tento problémový stát jako centrum hospodářského pokroku, ale také neřešených problémů.
▪ popíše postavení Číny ve světě
▪ charakterizuje FGS Číny
▪ uvede historický vývoj Číny
▪ vysvětlí demografii Číny
▪ uvede hospodářské reformy
▪ označí problémové regiony Taiwan, Tibet, Ujgursko
▪ naznačí perspektivy dalšího vývoje a problémy
▪ popíše postavení Číny ve světě
▪ charakterizuje FGS Číny
▪ uvede historický vývoj Číny
▪ vysvětlí demografii Číny
▪ uvede hospodářské reformy
▪ označí problémové regiony Taiwan, Tibet, Ujgursko
▪ naznačí perspektivy dalšího vývoje a problémy
+
3. Jihovýchodní Asie – dílna světa
Žák vymezí region, vysvětlí integraci (pozitiva, negativa), porovná vývoj jednotlivých států, vysvětlí pojem „asijští tygři“.
▪ vymezí státy - porovná jejich hospodářské postavení
▪ pojmenuje společné a rozdílné znaky států (stupeň rozvoje, demografické charakteristiky, kulturní a historické charakteristiky …)
▪ vysvětlí vzestup asijských ekonomik
▪ charakterizuje vybrané státy
▪ diskutuje o sdružení ASEAN
▪ vymezí státy - porovná jejich hospodářské postavení
▪ pojmenuje společné a rozdílné znaky států (stupeň rozvoje, demografické charakteristiky, kulturní a historické charakteristiky …)
▪ vysvětlí vzestup asijských ekonomik
▪ charakterizuje vybrané státy
▪ diskutuje o sdružení ASEAN
+
4. USA – ekonomická a politická velmoc: pohled „zvenčí“
Žák vysvětlí důvody, proč USA pomalu ztrácí pozici světové ekonomické velmoci a důvody, proč politickou velmocí stále zůstávají.
▪ charakterizuje FGS
▪ popíše historii osidlování Ameriky, obyvatelstvo
▪ lokalizuje rozmístění původních amerických kultur
▪ vyhledá v mapách nejhustěji a nejřidčeji obydlené oblasti
▪ posoudí hospodářský (nadnárodní společnosti) a politický význam
▪ popíše působení a důsledky NAFTA
▪ charakterizuje FGS
▪ popíše historii osidlování Ameriky, obyvatelstvo
▪ lokalizuje rozmístění původních amerických kultur
▪ vyhledá v mapách nejhustěji a nejřidčeji obydlené oblasti
▪ posoudí hospodářský (nadnárodní společnosti) a politický význam
▪ popíše působení a důsledky NAFTA
+
5. Středomoří – souboj tradic a pokroku
Žák vymezí region jako linii setkávání kultur Evropy, Afriky a Asie.
▪ vyhledá společné znaky a rozdíly
▪ charakterizuje na mapách FGS
▪ vytyčí problémové oblasti (Izrael, Kypr, S Afrika)
▪ diskutuje o přínosu cestovního ruchu
▪ vyhledá společné znaky a rozdíly
▪ charakterizuje na mapách FGS
▪ vytyčí problémové oblasti (Izrael, Kypr, S Afrika)
▪ diskutuje o přínosu cestovního ruchu
+
6. Je Subsaharská Afrika navždy odsouzena k válkám, chudobě a nemocem?
Žák popíše krásy přírody, ale také nelehkost života v Subsaharské Africe v důsledku válek a nemocí (bludného kruhu chudoby).
▪ vymezí region, který je označován za Subsaharskou Afriku
▪ vytvoří pomocí map FGS hodnocení
▪ popíše koloniální minulost i neokolonizaci a její důsledky
▪ shrne ekonomickou a sociální situaci
▪ diskutuje o problémech, občanských válkách
▪ popíše postoj vyspělých zemí
▪ připraví si konkrétní příklady problémových situací ve vybraných státech
▪ vymezí region, který je označován za Subsaharskou Afriku
▪ vytvoří pomocí map FGS hodnocení
▪ popíše koloniální minulost i neokolonizaci a její důsledky
▪ shrne ekonomickou a sociální situaci
▪ diskutuje o problémech, občanských válkách
▪ popíše postoj vyspělých zemí
▪ připraví si konkrétní příklady problémových situací ve vybraných státech
+
7. Ekonomický motor Evropy
Žák určí státy Evropy, které byly a jsou vůdčími zeměmi ekonomického pokroku a integrace.
▪ vymezí hlavní jádrové oblasti
▪ připraví geografickou charakteristiku vyspělých států (Velká Británie, Německo, Francie)
▪ vytvoří porovnání států
▪ vymezí hlavní jádrové oblasti
▪ připraví geografickou charakteristiku vyspělých států (Velká Británie, Německo, Francie)
▪ vytvoří porovnání států
+
8. Postkomunistické země Evropy – transformace hospodářství i společnosti
Žák vysvětlí změny v regionu po roce 1990 a popíše oblasti prosperity a krize.
▪ definuje pojem (práce s mapou)
▪ popíše historický vývoj regionu, pojem „železná opona“
▪ hodnotí pomocí map současný stav jednotlivých oblastí (vymezení faktorů ovlivňujících přírodní i socioekonomickou rozdílnost)
▪ zaměří se na problémové oblasti
▪ definuje pojem (práce s mapou)
▪ popíše historický vývoj regionu, pojem „železná opona“
▪ hodnotí pomocí map současný stav jednotlivých oblastí (vymezení faktorů ovlivňujících přírodní i socioekonomickou rozdílnost)
▪ zaměří se na problémové oblasti
+
9. Rusko – příroda a lidé
Žák popíše Rusko jako zemi nádherné přírody a rozmanitým obyvatelstvem.
▪ popíše polohu, rozlohu
▪ uvede příklady vývoje území
▪ ukáže pomocí map geologickou, geomorfologickou charakteristiku
▪ zhodnotí podnebí, hydrologii, biomy
▪ zváží přírodní rizika · diskutuje o ochraně přírody
▪ popíše polohu, rozlohu
▪ uvede příklady vývoje území
▪ ukáže pomocí map geologickou, geomorfologickou charakteristiku
▪ zhodnotí podnebí, hydrologii, biomy
▪ zváží přírodní rizika · diskutuje o ochraně přírody
+
10. Balkán – symbol nestability
Žák popíše příklady rozdílnosti života obyvatel v oblasti Balkánského poloostrova na základě studia historického vývoje a přírodních podmínek.
▪ vymezí region, FG charakteristika
▪ popíše historický vývoj oblasti, kořeny současných problémů oblasti
▪ vysvětlí pojem „Balkánský sud prachu“, pojem Jugoslávie
▪ hodnotí ekonomiku balkánských zemí
▪ vymezí region, FG charakteristika
▪ popíše historický vývoj oblasti, kořeny současných problémů oblasti
▪ vysvětlí pojem „Balkánský sud prachu“, pojem Jugoslávie
▪ hodnotí ekonomiku balkánských zemí
+
11. Od Rio Grande k Panamskému průplavu
Žák uvede pestrosti Latinskoamerického světa a života v něm.
▪ vymezí v mapách region, charakterizuje FGS
▪ popíše s pomocí map přírodní a hospodářské poměry v Mexiku
▪ vysvětlí pojem „banánové republiky“
▪ charakterizuje obyvatelstvo, hospodářství, kulturní tradice vybraných zemí Karibiku
▪ vysvětlí vzájemné vazby s USA
▪ vymezí v mapách region, charakterizuje FGS
▪ popíše s pomocí map přírodní a hospodářské poměry v Mexiku
▪ vysvětlí pojem „banánové republiky“
▪ charakterizuje obyvatelstvo, hospodářství, kulturní tradice vybraných zemí Karibiku
▪ vysvětlí vzájemné vazby s USA
+
12. Andské státy – od pobřeží k vrcholům
Žák vytvoří příklady rozdílnosti života obyvatel (převážně indiánů) v oblasti And na základě studia historického vývoje a přírodních podmínek.
▪ vymezí region, charakterizuje FGS
▪ popíše historický vývoj oblasti
▪ vysvětlí pomocí mapy výškovou stupňovitost And
▪ označí státy, kde se provozuje „šedá“ ekonomika
▪ stručně charakterizuje státy a jejich zásadní problémy
▪ vymezí region, charakterizuje FGS
▪ popíše historický vývoj oblasti
▪ vysvětlí pomocí mapy výškovou stupňovitost And
▪ označí státy, kde se provozuje „šedá“ ekonomika
▪ stručně charakterizuje státy a jejich zásadní problémy
+
13. Brazílie není pouze Amazonie
Žák shrne barevnost a pestrost této země v současnosti i minulosti z hlediska obyvatel i přírody.
▪ popíše pomocí map přírodní podmínky Brazílie
▪ charakterizuje kontrasty přírody, obyvatel i hospodářství
▪ uvede problémy Amazonie
▪ vymezí státy MERCOSUR a charakterizuje členy
▪ popíše pomocí map přírodní podmínky Brazílie
▪ charakterizuje kontrasty přírody, obyvatel i hospodářství
▪ uvede problémy Amazonie
▪ vymezí státy MERCOSUR a charakterizuje členy
+
14. Oceánografie – využíváme nebo zneužíváme Světový oceán?
Žák diskutuje o současném světovém problému nadměrného využívání vod Světového oceánu a vymezí rizika do budoucnosti.
▪ vysvětlí pojem světový oceán
▪ hodnotí pohyb oceánských vod
▪ charakterizuje vlastnosti vody v oceánech
▪ popíše oběh vody na Zemi
▪ diskutuje o znečištění moří
▪ vysvětlí pojem světový oceán
▪ hodnotí pohyb oceánských vod
▪ charakterizuje vlastnosti vody v oceánech
▪ popíše oběh vody na Zemi
▪ diskutuje o znečištění moří
+
15. Je na pevnině vody dost?
Žák diskutuje o současném světovém problému nedostatku vody a vymezí rizika do budoucnosti.
▪ popíše hydrosféru
▪ hodnotí zásoby vody v ledovcích a sněhu
▪ charakterizuje vodstvo na souši
▪ popíše podpovrchové vody
▪ popíše hydrosféru
▪ hodnotí zásoby vody v ledovcích a sněhu
▪ charakterizuje vodstvo na souši
▪ popíše podpovrchové vody
+
16. Japonsko – první „asijský tygr“
Žák vysvětlí na základě studia historického vývoje důvod, proč se stalo Japonsko prvním asijským tygrem a v čem dodnes vyniká.
▪ popíše s pomocí map přírodní poměry Japonska
charakterizuje Japonskou společnost
▪ vysvětlí historický vývoj
▪ objasní příčiny poválečného růstu ekonomiky
▪ pojmenuje hlavní hospodářská odvětví Japonska
▪ popíše s pomocí map přírodní poměry Japonska
charakterizuje Japonskou společnost
▪ vysvětlí historický vývoj
▪ objasní příčiny poválečného růstu ekonomiky
▪ pojmenuje hlavní hospodářská odvětví Japonska
+
17. Terra Australis Inkognita?
Žák popíše specifika vývoje a přírody nejvzdálenějšího obydleného kontinentu od Evropy.
▪ znázorní historii objevení Austrálie
▪ posoudí s pomocí FG mapy přírodní podmínky
▪ vysvětlí demografickou strukturu Austrálie
▪ zhodnotí a popíše hospodářskou úroveň Australského svazu
▪ znázorní historii objevení Austrálie
▪ posoudí s pomocí FG mapy přírodní podmínky
▪ vysvětlí demografickou strukturu Austrálie
▪ zhodnotí a popíše hospodářskou úroveň Australského svazu
+
18. Endogenní síly utvářejí zemský povrch
Žák popíše specifika Země z hlediska vnitřní stavby a pochody uvnitř zemského tělesa.
▪ znázorní stavbu a složení zemského tělesa
▪ posoudí a vysvětlí činnost litosférických desek
▪ vysvětlí vznik pevnin a oceánů
▪ zhodnotí a popíše tvary georeliéfu vytvořené endogenními pochody
▪ znázorní stavbu a složení zemského tělesa
▪ posoudí a vysvětlí činnost litosférických desek
▪ vysvětlí vznik pevnin a oceánů
▪ zhodnotí a popíše tvary georeliéfu vytvořené endogenními pochody
+
19. Exogenní síly modelují zemský povrch
Žák popíše specifika činitelů, kteří modelují povrch Země.
▪ vysvětlí a popíše modelaci svahovými pochody
▪ zhodnotí a popíše tvary georeliéfu vytvořené fluviálními pochody
▪ vysvětlí a popíše modelaci kryogenními pochody
▪ vysvětlí a popíše modelaci eolickými pochody
▪ zhodnotí a popíše tvary georeliéfu vytvořené marinními, biogenními a antropogenními pochody
▪ vysvětlí a popíše modelaci svahovými pochody
▪ zhodnotí a popíše tvary georeliéfu vytvořené fluviálními pochody
▪ vysvětlí a popíše modelaci kryogenními pochody
▪ vysvětlí a popíše modelaci eolickými pochody
▪ zhodnotí a popíše tvary georeliéfu vytvořené marinními, biogenními a antropogenními pochody
+
20. Všeobecná cirkulace atmosféry a místní cirkulační systémy – vliv na společnost
Žák popíše specifika plynného obalu Země.
▪ vysvětlí a popíše fyzikální a chemické vlastnosti atmosféry
▪ zhodnotí a popíše vertikální členění atmosféry
▪ vysvětlí a popíše klimatogeografické činitele
▪ vysvětlí a popíše všeobecnou cirkulaci atmosféry
▪ zhodnotí a popíše monzuny a místní větry
▪ vysvětlí a popíše fyzikální a chemické vlastnosti atmosféry
▪ zhodnotí a popíše vertikální členění atmosféry
▪ vysvětlí a popíše klimatogeografické činitele
▪ vysvětlí a popíše všeobecnou cirkulaci atmosféry
▪ zhodnotí a popíše monzuny a místní větry
+
21. Je atmosféra v ohrožení nebo ohrožuje nás?
Žák popíše specifika plynného obalu Země z hlediska možného ohrožení atmosféry lidstvem a ohrožení lidstva atmosférou.
▪ vysvětlí a popíše charakteristiku počasí, meteorologických prvků
▪ vysvětlí a popíše charakteristiku podnebí, podnebných pásů
▪ popíše vzduchové hmoty a atmosférické proudy
▪ diskutuje o problematice ozónové vrstvy
▪ diskutuje o problematice skleníkového efektu
▪ vysvětlí a popíše charakteristiku počasí, meteorologických prvků
▪ vysvětlí a popíše charakteristiku podnebí, podnebných pásů
▪ popíše vzduchové hmoty a atmosférické proudy
▪ diskutuje o problematice ozónové vrstvy
▪ diskutuje o problematice skleníkového efektu
+
22. Lidé na Zemi
Žák diskutuje o současném světovém problému přelidnění a vymezí rizika do budoucnosti – uživí nás „modrá planeta“?
▪ popíše rychlý nárůst obyvatelstva
▪ popíše fáze demografické revoluce
▪ vysvětlí demografické ukazatele
▪ hodnotí skladbu obyvatelstva
▪ charakterizuje věkové pyramidy
▪ popíše sídla
▪ popíše rychlý nárůst obyvatelstva
▪ popíše fáze demografické revoluce
▪ vysvětlí demografické ukazatele
▪ hodnotí skladbu obyvatelstva
▪ charakterizuje věkové pyramidy
▪ popíše sídla
+
23. Česko – mozaika krajin
Žák ukáže ČR jako zemi nádherné přírody se stále větším důrazem na ekologické chování.
▪ popíše polohu, rozlohu
▪ uvede příklady vývoje území
▪ ukáže pomocí map geologickou, geomorfologickou charakteristiku
▪ zhodnotí podnebí, hydrologii
▪ zváží přírodní rizika
▪ diskutuje o ochraně přírody
▪ popíše polohu, rozlohu
▪ uvede příklady vývoje území
▪ ukáže pomocí map geologickou, geomorfologickou charakteristiku
▪ zhodnotí podnebí, hydrologii
▪ zváží přírodní rizika
▪ diskutuje o ochraně přírody
+
24. Česko – změny ve společnosti i v hospodaření
Demografie – žák popíše stav České populace s důrazem na současné demografické změny.
▪ popíše základní rysy české populace
▪ vysvětlí pomocí grafů demografické ukazatele (přirozený přírůstek, úbytek, porodnost, úmrrtnost, hustotu zalidnění, urbanizaci, ...
▪ diskutuje nad otázkou migrace
▪ popíše zastoupení náboženství v životě Čechů
▪ vymezí sídla
Od socialismu k tržnímu hospodářství – žák vysvětlí důležitý a těžký přerod při změně na tržní hospodářství s některými problémy.
▪ popíše vývoj hospodářství
▪ vysvětlí transformaci ekonomiky
▪ charakterizuje hospodářství
▪ popíše základní rysy české populace
▪ vysvětlí pomocí grafů demografické ukazatele (přirozený přírůstek, úbytek, porodnost, úmrrtnost, hustotu zalidnění, urbanizaci, ...
▪ diskutuje nad otázkou migrace
▪ popíše zastoupení náboženství v životě Čechů
▪ vymezí sídla
Od socialismu k tržnímu hospodářství – žák vysvětlí důležitý a těžký přerod při změně na tržní hospodářství s některými problémy.
▪ popíše vývoj hospodářství
▪ vysvětlí transformaci ekonomiky
▪ charakterizuje hospodářství
+
25. Od rovníku k pólu
Žák vysvětlí důležité vztahy všech organismů naší planety, které tvoří živý obal Země – biosféru.
▪ provede klasifikaci biomů
▪ vysvětlí šířkovou pásmovitost
▪ charakterizuje výškovou stupňovitost
▪ provede klasifikaci biomů
▪ vysvětlí šířkovou pásmovitost
▪ charakterizuje výškovou stupňovitost
+
Planeta Země – součást Vesmíru
Žák vysvětlí vývoj názorů a poznatků planetární geografie.
▪ definuje vesmír, sluneční soustavu, teorii velkého třesku
▪ popíše vývoj názorů na postavení Země ve vesmíru
▪ popíše tvar a velikost Země
▪ popíše specifika přirozené družice Země
▪ definuje vesmír, sluneční soustavu, teorii velkého třesku
▪ popíše vývoj názorů na postavení Země ve vesmíru
▪ popíše tvar a velikost Země
▪ popíše specifika přirozené družice Země
+
27. Země v pohybu
Žák názorně popíše postavení Slunce, Země a Měsíce a vysvětlí jejich pohybové vazby.
▪ vysvětlí pohyby Země a jejich důsledky
▪ popíše čas na planetě (místní, pásmový)
▪ objasní slapové jevy
▪ vysvětlí pohyby Země a jejich důsledky
▪ popíše čas na planetě (místní, pásmový)
▪ objasní slapové jevy
+
28. Současné způsoby mapování a DPZ
Žák vysvětlí, jak se může podílet moderními metodami kartografie ve tvorbě map.
▪ vyjmenuje základní pojmy související s mapou
▪ vysvětlí měřítko mapy
▪ charakterizuje obsah map
▪ popíše vývoj mapování
▪ definuje dálkový průzkum země
▪ vyjmenuje základní pojmy související s mapou
▪ vysvětlí měřítko mapy
▪ charakterizuje obsah map
▪ popíše vývoj mapování
▪ definuje dálkový průzkum země
Předpokladem úspěšného složení ústní maturitní zkoušky je znalost faktografických údajů k jednotlivým okruhům v rozsahu ŠVP gymnázia. Výše uvedené osnovy nejsou konečné, jsou návodem, jak při zpracování tématu postupovat.
Při MZ bude prověřována především schopnost vzájemného propojování těchto informací, všeobecný přehled, samostatný, systematicky utříděný a po obsahové i formální stránce hodnotný projev maturanta. Samozřejmostí je také promyšlené využívání mapových a statistických materiálů (používání školního atlasu a orientace v něm se hodnotí).
Cílem MZ je prokázat schopnost geografického myšlení s využitím vlastních zdůvodněných postojů.