Geografii (známou pod starším názvem „zeměpis“) není jednoduché charakterizovat (definovat) jednou větou. Pokusme se tedy vysvětlit, co je podstatné pro tuto přírodní disciplínu.

Geografie je komplexní vědou na pomezí přírodních, společenských a technických věd. Jedná se o široké spektrum nejrůznějších oborů, které se navzájem prolínají a ovlivňují.

Geografie podléhá ve své škále záběru největšímu množství změn a údajů. Co bylo faktem před 10 lety, už dávno nemusí platit – viz:

• představy o stavbě, složení a vzdálenosti nebeských těles
• vznik nových státních útvarů na planetě
• změna struktury hospodářství kteréhokoliv státu
• změna politického systému
• vývoj nových technologií spjatých s monitorováním přírodních jevů (ENSO)
• vznik, ale také zánik politických, ekonomických aj struktur veškerého společenského života

Uvedený výčet příkladů je jen nepatrným zlomkem často velmi složitých a nepřehledných vztahů, jež podléhají aktualizaci každým dnem. Proto nemůže učit geografii každý (velmi zavádějící představa). Zároveň je potřeba změny systematicky třídit, registrovat a umět se v nich orientovat.

Co to tedy je: 

Jedná se o komplexní soubor vědeckých disciplín zabývajících se krajinnou sférou, vztahy mezi systémem přírodního prostředí a systémem lidské společnosti v prostoru a čase, jejich složkami a geosystémy.

Objasňuje pravidelnosti, zákonitosti v rozmístění kvalitativně různých jevů se zaměřením na vzájemné působení společnosti a přírodního prostředí.

Studium jevů, vazeb, souvislostí a faktorů, důsledků a příčin, je charakteristickým znakem oboru.

K čemu je geografie dobrá? 

Učí studenta chápat jevy v souvislostech a s jistým nadhledem. Z toho důvodu se upouští od převážně popisného, případně encyklopedického charakteru, opírajícího se o učení „zbytečných údajů“ (rozlohy států, počty obyvatel, ...).

Směřuje k hlubšímu poznání studovaných souvislostí, které vycházejí z analytických rozborů. Chci-li znát příčiny vzniku nějakého jevu, měl bych se zabývat faktory, jež daný jev ovlivňují. Do jaké hloubky a proč.

Umění analytického rozboru může posloužit i jako podklad pro syntetický závěr. Vyžaduje tak pokročilejšího studenta, jenž pochopil „umění“ se učit. A geografie k této pokročilosti vychovává. Výborný student geografie se nenechá „opít“ rohlíkem. Má přehled i znalosti. Pochopitelně, chci-li něco analyzovat, musím o tom něco vědět.

Základní dělení geografie:

• Geografie fyzická (přírodní)
• Geografie socioekonomická (společensko-hospodářská)
• Geografie regionální (oblastní)