GYMNÁZIUM DR. JOSEFA PEKAŘE

Profil absolventa: PhDr. Jana Buriánová

K mezinárodně úspěšným absolventům Gymnázia Dr. J. Pekaře lze také přiřadit PhDr. Janu Buriánovou, bývalou producentku mnoha významných českých divadel (včetně Národního) a nyní ředitelku Českého centra v Bratislavě.
Narodila se v Benátkách nad Jizerou a dodnes k nim má velmi vřelý vztah. Po ukončení základní školní docházky nastoupila na gymnázium, kde mezi její oblíbené předměty patřily především ty humanitní a také tělesná výchova, kterou v její třídě vyučoval pan profesor Petr Čech. Během studií bylo jejím snem stát se baletkou, a proto navštěvovala hodiny výrazového tance a také se věnovala sportovní gymnastice. V současné době ji s Gymnáziem Dr. J. Pekaře pojí přátelství s bývalou spolužačkou, dnes paní profesorkou PaedDr. Zdeňkou Kuhnovou, jejíž práci v hudebním souboru Lyra velmi obdivuje.
Po maturitě nastoupila na Univerzitu Palackého v Olomouci, ale po prvním semestru přestoupila do Prahy, kde studoval obor teorie kultury. Jak sama uvádí, tehdejší výuka tohoto oboru byla silně politicky ovlivněna a za jediné prakticky použitelné informace získané na vysoké škole považuje základy psychologie, sociologie a také svou oblíbenou estetiku.
Její pracovní kariéra začala ve společnosti Pragokoncert, kde ale strávila pouhých osmnáct měsíců a následně zamířila do Divadelního ústavu, odkud odešla až po sametové revoluci. Po r. 1991 začala pracovat jako producentka "na volné noze" a prošla celou řadou významných českých divadelních scén. Mezi ně patřily např. Divadlo F. Kafky, Kašpar, Komedie a Rokoko. Vrcholem její producentské kariéry byla práce v Národním divadle, kam nastoupila roku 2002. S odstupem času práci producenta hodnotí velmi kladně, jelikož ji v mnohém obohatila a pomohla jí i při dalším kariérním postupu, nicméně ji označuje také jako velmi náročnou, protože divadelní producent je podle slov Jany Buriánové jakýmsi nárazníkem mezi fantazijním světem režiséra divadla a realitou.
Životním osudem se jí stala dobrodružná povaha, což byl jeden z hlavních důvodů, proč se rozhodla ukončit svou práci v divadle a v roce 2005 se přihlásit do konkurzu na ředitele Českého centra v Bratislavě. V konkurzu uspěla a na pozici ředitelky Českého centra v Bratislavě je dodnes. Do hlavní náplně její práce patří především propagace České republiky a české kultury na Slovensku. Organizačně a finanční pomáhá pořadatelům především kulturních akcí za účelem zviditelnit ČR. Týká se to především divadelních představení, hudebních koncertů a výtvarných výstav...
Celý svůj dosavadní život věnovala práci, která je pro ni zároveň velkým koníčkem a která jí mnohé dala i vzala. Jak ale sama říká: „V životě nelze stihnout vše a člověk si musí vybrat." Své vlastní volby paní Buriánová nelituje a s úsměvem dodává, že "co není, může být". Když už si najde chvíli volného času opravdu jen pro sebe, věnuje ho většinou odpočinku a také velmi ráda cestuje. Mezi její oblíbené destinace patří řecké ostrovy, okouzlil ji také Izrael a Kypr. S cestováním se pojí i znalost cizích jazyků, které si paní Buriánová velmi cení. Sama se dorozumí rusky, německy a učí se také anglicky. Samozřejmostí je výborná znalost slovenštiny, kterou však při výkonu své práce příliš nepoužívá, jelikož se s jejím povoláním pojí reprezentace České republiky a tím také českého jazyka.
Závěrem besedy nás paní Buriánová pozvala, stejně tak všechny Čechy na návštěvu Slovenska, a to nejen Bratislavy: "Na Slovensku je krásná příroda, milí lidé a velmi kvalitní víno". Slováci jsou podle ní srdečnější než Češi a slovenské ženy mnohem více dbají na svůj vzhled. Čechy prý Slováci často vidí jako málo velkorysé a sebeironické "Cimrmany". Vztah Slováků k České republice je však podle paní Buriánové mnohem pevnější, než ten opačný. Na rozdíl od českých dětí, ty slovenské nemají většinou sebemenší problém s porozuměním českému jazyku, protože mezi programovou nabídkou televizních stanic a sortimentem tiskovin nechybí velké množství těch českých.
Závěrem ještě jedno motto ověřené životem paní Buriánové: Neplánujte, přijde náhoda.

Martin Frumar, Tomáš Zimmerhakl 8.O