GYMNÁZIUM DR. JOSEFA PEKAŘE

Profil absolventa: Do. MUDr. Karel Šuk CSc.

Patří mezi naše přední gynekology a porodníky, je emeritním primářem Fakultní Thomayerovy nemocnice, dosáhl mnoha vědeckých úspěchů a uveřejnil na 93 odborných prací. V roce 1990 mu byl udělen titul docenta v oboru gynekologie a porodnictví a za svou lékařskou kariéru odrodil okolo osmi tisíc dětí. To vše je Doc. MUDr. Karel Šuk, CSc.

Životní dráha pana docenta je více než zajímavá. Narodil se v roce 1934 v Mladé Boleslavi a již jako dítě prožíval krásné časy v budově Gymnázia Dr. Pekaře v Mladé Boleslavi, neboť přímo v prostorách školy mezi lety 1938-1969 bydlel, jako syn školníka.

Na svá studentská léta rád vzpomíná. Říká, že na své mládí každý vzpomíná celý život. Školní výsledky pana Šuka byly chvályhodné. Matematika mu prý sice tolik nešla, ale přírodopis ho opravdu bavil. Hojně vzpomíná na bývalé profesory, zmínil například pana profesora Paříka, nazývaného „pardál z Bakova", nebo pana profesora Šimona, kterému se říkávalo „Šemík". Řada z jeho spolužáků se stala úspěšnými a s radostí a pýchou o nich mluví. Nezapomíná dodávat, že právě gymnázium bylo tím prvním odrazovým můstkem. Po dokončení střední školy se vydal studovat medicínu a až poté se rozmyslel, že se stane gynekologem. Hlavním motivem k tomuto rozhodnutí byly především smutné rodinné zkušenosti, kdy při porodu jeho dvou sester přežila jen jedna. Promoval roku 1958 na lékařské fakultě Karlovy university v Praze, když medicína, jak sám říká, „ještě nosila plenky“.

Po absolvování vysoké školy se vrátil do rodné Boleslavi na chirurgické oddělení. Hned první rok po promoci zkusil první porody. Nebál se výzev ani risků, které toto zaměstnání přináší. Po vítězství v konkurzu nastoupil na univerzitní pracoviště 1. gynekologické kliniky, kde ve funkci odborného univerzitního asistenta pracoval do roku 1973. Na klinice působil do roku 1973, a poté začal svou praxi vykonávat ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Krči,

Za svou lékařskou kariéru odrodil okolo osmi tisíc dětí, mezi nimi třeba i Ondřeje Brouska nebo syna Františka Straky, dále děti dalších fotbalistů např. Ivana Haška a Václava Táborského, ale odrodil třeba i ženu s transplantovanou ledvinou. Během svého života se nepřestal učit, každé pondělí se seznamuje s novými informacemi a poznatky. Poznamenal, že je neuvěřitelné, jak se medicína vyvinula.

Když zazněl dotaz o domácích porodech, pohotově reagoval: „Nejstrašnější srážka ve vesmíru je srážka s blbcem. Domácí porody... HRŮZA!" Během těchto porodů mnohdy nastávají komplikace, dítě může mít například mozkovou obrnu způsobenou dušením v děloze, a v tomto případě je absence přístrojového vybavení, které má k dispozici pouze nemocnice, velmi nebezpečná. Všem ženám, které o domácím porodu uvažují, by nejraději „naplácal“.

Nedovedu si představit nic lepšího, než když se z vaší práce stane náplň našeho života, a tak to je právě u pana docenta Karla Šuka, kterému bych ráda pogratulovala. Na začátku besedy pronesl, že bychom měli být pyšní na náš ústav, a nemýlím se, když píši, že Gymnázium Dr. Pekaře je stejně tak pyšné na něj. Tereza Táborská 3.C