Máte vypnutý JavaScript. Stránka se nemusí zobrazovat správne.

Galerie významných absolventů školy

Za vznikem této rubriky stojí projekt studentů Gymnázia Dr. J. Pekaře, kteří se rozhodli v rámci volitelných seminářů stylistiky zpracovat medailony zajímavých osobností z řad absolventů své školy. Následně se tedy budete setkávat s žijícími osobnostmi, jež jsou ve svém oboru úspěšní. Skladba osobností bude velmi pestrá, můžete se tedy těšit na politiky, lékaře, sportovce …

zavri.gif, 767B
Profil absolventa: Doc. Eva Machková
Doc. Eva Machková

Další významnou absolventkou Gymnázia Dr. J. Pekaře je paní doc. Eva Machková, roz. Kuklínková, která se povětšinu svého života věnovala převážně dramatické výchově a její výuce. Jak sama říká, jejím největším životním úspěchem bylo založení Katedry výchovné dramatiky na DAMU v Praze roku 1992, kde jako pedagožka působí dodnes.
Paní docentku Evu Machkovou zná snad každý, kdo se pohybuje v oblasti amatérského a zejména dětského divadla. Každý, kdo se zajímá o dramatickou výchovu. Setkat se s ní můžeme na přehlídkách, seminářích, na divadelní fakultě DAMU nebo nepřímo - v četných titulech odborné literatury. My, studenti mediální výchovy, jsme měli to štěstí, že nás paní doc. Machková přišla navštívit do jedné z hodin a velice příjemným a poutavým vyprávěním nás blíže seznámila se svým životem i s oborem, kterému se věnuje, tedy s dramatickou výchovou.
Roku 1937 nastoupila do obecné školy Dr. Edvarda Beneše (dnes 3. ZŠ), kde setrvala čtyři roky a poté navštěvovala měšťanskou školu. V roce 1945 byla přijata do kvarty reálného gymnázia (dnes Gymnázium Dr. J. Pekaře), kde celou třídu tvořili právě studenti z měšťanských škol. Jejím třídním profesorem se tehdy stal pan profesor Matěj Vozáb, který vyučoval český jazyk. Na něj paní Machková velmi ráda vzpomíná a tvrdí, že právě díky němu se dostala k divadlu a dramatické výchově, jelikož už jako studentka gymnázia pomáhala panu Vozábovi při přípravě školních her. Ona sama o svém působení říká: „Divadlo jsem nehrála, na gymnáziu jsme sice s třídním dělali Lucernu, Naše furianty a I chytrák se spálí, ale já jsem tam fungovala jako asistentka režie, inspicientka. Hodně jsem chodila do divadla, měli jsme takovou partu a chodili jsme vždycky k stání, divadlo mě zajímalo, a proto jsem také šla studovat divadelní vědu.“
Po úspěšném složení maturitní zkoušky byla přijata na právnickou fakultu UK, odkud však v březnu roku 1951 přestoupila na obor divadelní věda na DAMU, který roku 1954 úspěšně zakončila. V letech 1964 – 1970 se rozhodla pro dálkové studium pedagogiky na filozofické fakultě UK.
Po studiu pracovala po dobu tří let v Městském divadle Mladá Boleslav jako archivářka, lektorka a dramaturgyně. Zde také ztvárnila svoji jedinou roli, o které říká: „Moje životní role! Byla to inscenace, kde hrál Luděk Munzar a já.“
Poté působila „na volné noze“, kdy spolupracovala s Divadelním ústavem, televizí, nakladatelstvím atd. Od roku 1961 do roku 1989 působila jako metodik pro amatérské divadlo, dětské divadlo a dramatickou výchovu a dětský přednes v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost. V lednu roku 1990 založila Sdružení pro tvořivou dramatiku, které pořádá semináře a kursy ve spolupráci s pedagogickými fakultami a jejich pedagogy. Následně přišel rok 1992 a založení Katedry výchovné dramatiky na pražské DAMU, kterou paní Machková vedla až do roku 1995.
Dále jsme se dostali k povídání o dramatické výchově, kde jsme se například dozvěděli, že jejím cílem je prostřednictvím vlastního prožitku pochopit danou látku. Tím se také nabalují naše znalosti a dovednosti (např. komunikace, sociální dovednosti,..) Tomuto tématu se podrobněji věnuje ve své bohaté publikační činnosti – např. v dílech Metodika dramatické výchovy, Úvod do studia dramatické výchovy a Teorie dramatické výchovy.
Na závěr besedy přišel čas na naše dotazy. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že paní Machková ve svém volném čase ráda čte, k čemuž dodala: „Bez čtení nevydržím ani den!“, sleduje televizní pořady a pracuje s počítačem. Také nám prozradila, že tím, co ji pohání celý život k práci, je především zvědavost a zjišťování, jestli člověk (student) něco dokáže. Těší ji také tvořivost a nápady mladých tvůrců.

Veronika Bímová, 4.A