GYMNÁZIUM DR. JOSEFA PEKAŘE

Profil absolventa: Blanka Žižková

Mezi další velmi zajímavé osobnosti z řad absolventů Gymnázia Dr. Josefa Pekaře se právem řadí herečka, režisérka a především ředitelka a zakládající umělecká ředitelka divadla The Wilma Theater ve Philadelphii. Toto divadlo si díky ní a díky jejímu manželovi získalo velké renomé, o čemž svědčí celá řada ocenění a velký divácký zájem publika. Sama režírovala přes 60 divadelních her a muzikálů z různých koutů světa. To vše je Blanka Žižková.

Blanka Žižková, rozená Vaníčková vyrůstala ve velmi kulturním prostředí a už od mala se u ní projevovaly sklony k herectví. Jak maminka, tak otec ji podporovali v jejích zálibách, a tak hrála na klavír, recitovala, tančila, režírovala ... Všichni vzpomínají, jak v mateřské školce uspořádala své první divadelní představení, pro tentokrát v loutkové podobě, a sklidila velký aplaus jak od dětí, tak i od paní učitelek.

Své zájmy dále rozvíjela nejen na základní škole, ale také na gymnáziu. Její záběr byl opravdu široký a přestože by se dalo předpokládat, že se orientovala především na umělecké oblasti, nebylo tomu tak. Velmi ji bavila matematika a dodnes vzpomíná na nezapomenutelné hodiny profesorky PhDr. Evy Peškové.

Po absolvování maturitní zkoušky chtěla studovat DAMU a snažila se úspěšně složit přijímací zkoušky. U nich dle zúčastněných patřila mezi nejlepší, ovšem nebyla ke studiu přijata. Jejím snem však divadlo zůstalo dále.

Politická situace v tehdejším Československu však velmi významně vstoupila do jejího profesního i osobního života. Její otec vstoupil v roce 1967do KSČ pln očekávání a nadějí stejně tak jako mnoho dalších lidí v té době. Nesouhlas s invazí “bratrských” armád vedl k tomu, že byl ze strany vyloučen. Svým způsobem se podobně vedlo i Blance. Pokud by chtěla pokračovat v dosavadní práci (vzdělávání dětí ve věku šesti až devíti let), musela by se stát členkou strany, což bylo proti jejímu přesvědčení. Přes práci v pekárně se tak dostala až k práci uklízečky v univerzitní knihovně v sekci “zakázaných” knih, které ve svém volném čase doslova hltala.

V té době již se svým budoucím manželem Jiřím Žižkou působili v undergroundových divadelních společnostech, které byly neustále z oficiálních míst potírány. To vše společně s určitou souhrou náhod vedlo v roce 1976 ke společnému rozhodnutí uprchnout z tehdejšího Československa do západního Německa. Přes všechna úskalí a nebezpečí se vše podařilo. Nebezpečnější to bylo o to více, že Blanka byla v té době již těhotná. V Německu se vzali a zároveň se tam také narodil syn Kryštof.

Přišlo také rozhodnutí pokračovat v cestě dál, a tak se v roce 1977 dostávají do Philadelphie. Začátky nebyly rozhodně lehké, ale s odstupem času toto zásadní rozhodnutí Blanka komentuje: “Byla to docela šťastná volba.”

Začátky v divadelní branži byly nelehké, nicméně si v divadle velmi záhy získali své publikum. Díky divadelnímu zpracování „Farmy zvířat“ od George Orwela v roce 1979 si získalo divadlo The Wilma Theater respekt, uznání a ,co je nejdůležitější, své diváky. Postupně se stali známí po celé Americe, což dokládá úspěch divadelní hry“ 1984“ opět od George Orwela, kterou uvedli v roce 1986. V roce 1996 se jim povedlo otevřít dokonce novou budovu divadla a z regionálního divadla vytvořili instituci respektovanou v celých státech.

Blanka režírovala více než 60 divadelních her a muzikálů. Měla také tu čest řídit Rosemary Harris a Johna Cullumu v „Arielu Dorfman'sThe Other Side“ na MTC. Pro Akademii pěvecké umění režírovala operu „Kát'a Kabanová“ Leoše Janáčka. Spolupracovala s mnoha významnými dramatiky, včetně Toma Stopparda, Lindy Griffiths, Polly Pen a dalšími. V jejím divadle byla také uvedena hra Václava Havla „Odcházení“ a nutno podotknout, že pan prezident po shlédnutí označil její nastudování za jedno z nejlepších.

V roce 2011 obdržela velmi prestižní divadelní ocenění Fichandler Zelda cenu. Tuto cenu udělují umělečtí ředitelé divadel a významní choreografové, kteří vybírají ze svého středu vynikající ředitele nebo choreografy divadel v USA.

V roce 2016 Vilčikova nadace, která uděluje ceny v oblasti vědy a kultury imigrantům, udělila tuto cenu za přínos americké kultuře Blance. http://www.vilcek.org/prizes/prize-recipients/2016.html

 V současnosti je Blanka Žižková opět v plné práci a má mnoho plánů. Organizuje semináře pro herce, cestuje po různých zemích světa a hledá nové zajímavé dramatiky, které pak uvádí ve „svém“ divadle.

Pokud má ve svém diáři volnou chvíli, ráda si zahraje svůj oblíbený tenis. Každý rok si také najde čas, aby se alespoň na jeden týden podívala do své rodné vlasti.

Přejeme paní Blance do další práce mnoho elánu a doufejme, že se třeba někdy s její divadelní prací setkáme i v Mladé Boleslavi, jejím rodném městě.