GYMNÁZIUM DR. JOSEFA PEKAŘE

Profil absolventa: Michael Kocáb

Hudební skladatel, zpěvák, občanský aktivista a politik
Michael Kocáb se narodil v roce 1954 v Praze do rodiny evangelického faráře a promované psycholožky. Dětství prožil ve Zruči nad Sázavou, kde také vychodil základní školu. Už zde poznal nemilost společnosti: „Pocházím z farářské rodiny, a proto jsem byl vystaven šikaně od první třídy. Hned v první třídě mě zkopali, protože jsem byl farářský syn, a plivali na mě a já jsem jim vzdoroval. Bylo to otřesné a trvalo to až do páté třídy, pak už jsem se proti tomu dokázal nějak obrnit. To bylo moje dětství ve farářské, tedy disidentské rodině, kde byly výslechy STB mého táty na denním pořádku, ale zase mě to zocelilo.“
Na gymnázium v Mladé Boleslavi nastoupil roku 1969 do třídy profesorky Marie Dvořákové. V této době ho bavila literatura, doslova se zamiloval do ruského spisovatele Dostojevského, jehož dílo přečetl celé. Samozřejmě ho bavila hudba, chodil na piano a zakládal své první kapely. V roce 1973 s třídou 4. B úspěšně odmaturoval.
Ve studiu pokračoval na pražské konzervatoři, tu absolvoval v roce 1979 v oboru varhany (prof. Jiří Ropek) a skladba (prof. Ilja Hurník). Ještě během studií, v roce 1976, založil kultovní rockovou skupinu Pražský výběr, která se až do roku 1989 pohybovala na pomezí mezi oficiální a neoficiální scénou. V roce 1980 byl Kocáb obviněn pro politickou provokaci, avšak stíhání bylo ukončeno díky prezidentské amnestii. V letech 1983–1986 měl Pražský výběr zakázanou činnost, po uvolnění vydává alba Výběr (1987) a Pražský výběr (1988).
Hudební kariéra Michaela Kocába byla načas přerušena událostmi roku 1989, kdy se naplno zapojil do politických změn sametové revoluce. Už na jaře 1989 založil společně s Michalem Horáčkem iniciativu Most, která měla zprostředkovávat komunikaci mezi vládnoucími a disidentskými strukturami. Po 17. listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra a členem krizového štábu koordinačního centra OF.
V letech 1990–1992 byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR, v parlamentu byl členem zahraničního výboru, parlamentní komise prověřující spolehlivost generálů armády a členem komise pro kontrolu Federální bezpečnostní informační služby. Obecnou popularitu získal jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk z Československa. Poté, co poslední sovětský voják opustil ČSFR (30. 3. 1991), rezignoval na veřejné politické funkce a začal se věnovat hudbě, podnikání a poradenství.